Tak například na vesnici. Tady to šlo celkem jednoduše. Z důsledku malého počtu obyvatel a omezeného počtu mladých mužů a žen se možná i neplánovaně dávali dohromady někdy i bratranci se setřenicema, jak to bylo propletený a všichni všechny znali. A to VŠUDE. Nebo ideálně na zábavě v sobotu v kulturáku za rohem. Tam se vždycky něco našlo….:-D
Ale co ve městě? Více anonymity, stejný okruh přátel, sem tam dohodí někdo z přátel někoho zajímavého anebo taky ne. Takže vznikli inzeráty. Celkem mě fascinovalo, když jsem kdysi dávno objevila staré inzeráty v časopisu k seznámení typu:
"Jen vážně já 37" s textem: "Ahoj hledám touto cestou ženu šikovnou do domácnosti, auto, barák i psa mám. Dítě vítáno. Ostatní už přijde samo. Čekám na tebe, napiš".
Lidi si psali a seznamovali se přes inzerát, ale mysleli to seriózně. Ani nevím, jestli ještě existujou inzeráty v novinách k seznámení. Myslím, že sekce "parte" se ještě nezrušila, ale to je jiná kapitola..
Vraťme se k tématu. Když se přesuneme do současnosti, tak dnes existují hlavně online seznamky, vlastně jde o to samé jako kdysi, jen si lidi píšou online a snad si vidí i do talířů jak jsou pořád online a na telefonu a selfie a fotky a tak dále. Jenže vytratilo se mi tam to, co mají na vesnici. Že všichni znají všechny dokonale. A že je nemůže v podstatě na tom Pepovi z kulturáku nic překvapit. A co ty inzeráty? Podle mého se psalo opravdu seriózně a nešlo o srandu. Dá se tedy říct, že byli lidi serióznější v seznamování kdysi než je tomu dneska v době internetu?
Když se zamyslím nad ještě hlubší minulostí, napadnou mě kluby pro pány, nebo plesy pro páry, čaj o páte, nebo taky zábavy v hospodě. Ale vždy se seznamovalo osobně. Tak proč je to dnes těžší, když informace máme rychleji přístupnější a vše je snažší? Vyjdou mi z toho dvě slova. Osobně a seriózně. Zní to jako klišé, ale.. Něco na tom osobním přece jen bude :-)
 |
| Zpět na stránky |
