Moje
dcera je úžasná a moc ji miluji.
Neboj
se, milý čtenáři, nebudu se rozplývat nad mateřskými zážitky z hřiště, nebo nad
kojením, žvatláním, cumláním nebo nad tím, jak mi dítě krásně jí, roste a
jestli a kolik toho naprdí. Chci se v tomhle článku jenom zamyslet nad denními
rituály nejedné maminky.
Je
tomu tak, že my matky máme funkci utíraček. V jednom kuse něco utíráme. Ráno
začínám protřením očí za asistence zvuků mé dcery z pokojíčku s problesknutím
mysli jak byla ta noc krátká oproti dnu. Vezmu usměvavou dcerku z postýlky a
následuje hromadné utírání zadečku a to je opravdu důkladná záležitost. Pak
letím tryskovou rychlostí k lahvičce , kterou dávám dceři do pusy a následuje
další úkon utírání mlíčka kolem pusinky, protože to opravdu teče VŠUDE. Tento
rituál se mi opakuje tak pětkrát denně. Aby toho utírání nebylo málo, jsou tu
všude a vždy přítomné sliny. Sem tam si je dcerka utře ona do mého trička, ale
počítám je taky do své rovnice. A to ještě nejsme na konci dne.
Večer
po koupání znovu utírání všech možných částí tělíčka, krmení, mlíčko a všechny
ty utírací nástroje jdou na výměnu.
Nemohu
opomenout utírání všeho možného v domácnosti, pokud nám zrovna nepomůže manžel
nebo partner. Utírání stolu po snídani, obědu nebo večeři. Utírání podlahy jen
tak rychle hadrem když něco kápne na zem. Pak ale hromadné utírání podlahy když
už je to opravdu špatné. Utírání prachu neberu jako aktuální záležitost,
jelikož ten se nějak vstřebal a před utěrkou se radši schoval.
Na
konci dne těsně ale před spaním si naposledy utřu čelo, napočítám iks utření
denně a řeknu si: “I tak to byl krásný den s mojí úžasnou dcerou..”
 |
| Zpět na stránky |
Žádné komentáře:
Okomentovat