“Tyhle
naše sousedské vztahy bych nevyměnila za žádnou miliardu!” zakřičela jsem
trošku ovíněná v sobotu odpoledne u sousedky Lucie na terase. “A za dvě a půl?”
zeptal se mě soused Petr. “Prostě by sis koupila nové kamarády, to není žádná věda!”
Opravdu
je tomu tak? Zamyslela jsem se a začala promítat nad svou nedávnou minulostí
jak denně projíždím Prahou autobusem do práce a zase zpátky a přemýšlím co budu
dělat. Normální den normálních pracujících lidí. Tak možná s přítelem do kina,
nebo běhat. Anoo běhat, to je ono! MUSÍM si udržovat fyzičku abych se mu
líbila, abych se líbila sobě a vlastně všem a všude. Ale s kým půjdu? Možná se
sousedkou Terkou, ta by mohla…
Nebudeme
jako důchodci jak říká náš jiný soused Vašek a vrátíme se zpátky k tématu.
Takže
když vyšlo najevo, že šťastný výherce obrovské částky žije a (bohužel – pro ty
nepřející) si danou sumu vyzvednul, určitě mnoho z nás začalo závidět. Já taky!
A proč taky ne? Všechno by se vyřešilo. Bydlení, práce, zajištění dětí a dětí
jejich dětí a pomáhat všem, co to potřebují.
Tak
jsme toto téma načali na sobotní grilovačce u nás v baráku se sousedama. Seděli
jsme nad sklenkama už několikátého vína smíchaného s pivem a sektem a do toho
sem tam nějaká ta jahoda.
“Takže,
co bychom si koupili?” hodila jsem otázku do placu. Samozřejmě dům, ideálně
někde v Dejvicích, chalupu, jachtu a možná taky prázdninový dům ve Francii,
takový ten kamenný dům s čistou architekturou.
“Dobrá,
ale..” pak jsem se najednou zarazila. “Co ale s našima sousedama”?? Nemůžeme je nechat tady a odstěhovat se někam
kde budeme sami, bez těch úžasných drbů, které nás baví (vás budou taky), bez
toho jak se navštěvujeme když je jednému z nás úzko, nebo se prostě potkáme
něco jen tak oslavovat.
Nebo
třeba když se nám narodila malá Šarlotka, sousedi upekli krtka a dorazili do
nemocnice. Měla jsem tam nejvíc návštěv co kdy Motol zažil! J
O
tohle všechno bychom přišli! To ne! Takže jinak a lépe. Všem koupíme byty vedle
sebe a odstěhujeme se společně. “Ne, ne radši domy vedle sebe” řekla Bára. “A
co tak takový ten byt s podmořským světem v Dubaji? Vícepodlažný, tam bychom se
vešli všichni!” přidal se Petr.
ALE
fungovalo by tohle? Není-liž pravda, že peníze kazí character? Nevím… A proto
jsme to snění uzavřeli s tím, že se spokojíme s tím, co máme a to jsou vztahy,
které se nedají koupit za žádné peníze.
Takže, miluju vás, milí sousedi!
 |
| Zpět na stránky |
Žádné komentáře:
Okomentovat